Vím, že víš, že vím

Docela mne při pročítání internetových stránek fascinuje ono nepřeberné množství lidí, kteří mají v otázce viníka sestřelení malajského letadla nad Ukrajinou naprosto jasno. Samozřejmě byli to separatisté (nebo Ukrajinci nebo Rusové či dokonce samotní Američané – to podle osobních sympatií či antipatií). A neváhají k tomu snést jakýkoliv důkaz svědčící ve prospěch jejich tvrzení. A zcela ignorovat argumenty druhé strany.

Nehodlám soudit, která strana má pravdu. Spíše si myslím, že vše skončí u slova „pravděpodobně“, ale nikoliv „určitě“. Ne, nehodlám zde rozvíjet žádnou další konspirativní teorii. Dokonce si myslím, že dvě, možná tři strany to ví docela přesně už teď. Američané, Rusové a pravděpodobně Číňané. Všichni mají dost družic a bedlivě celé dění monitorují. Proč to tedy nevyhlásí veřejně?

 Důvod tkví v propletencích světové politiky a ekonomiky a zdánlivě nelogické formulaci: Vím, že víš, že vím. Jistě, zveřejněním viníka lze dosáhnout okamžité slávy a ponížení protivníka. Propletenec politických a ekonomických zájmů je však tak složitý, že chvíle slávy může být v delším časovém horizontu velmi problematickou a někdy dokonce i ztrátovou. Tyto mocnosti se totiž vzájemně potřebují. Američané potřebují třebas oslabené, nikoliv však slabé Rusko jako asijskou protiváhu Číně. Ruská vláda potřebuje relativně silnou Ameriku jako zahraniční terč k odvedení pozornosti svých obyvatel od domácích problémů. A Čína? Je zajímavé, že stále, kromě jedné výzvy, mlčí. A i když bude znát pravdu, bude mlčet nadále. Neboť potřebuje relativně stabilní Rusko jako zdroj levných surovin a odbytiště svých výrobků. A  Američany? Ty potřebuje silné proto, že USA jsou velkým čínským dlužníkem, ale také spolehlivě platícím dlužníkem. A kdo by si takový majetek chtěl sám zničit či výrazně oslabit? Číňané jsou pragmatici a takové hlouposti by se nedopustili.

 Ale přitlačení protivníka ve stylu zmíněné věty je nesmírně silnou zbraní. Přitlačit a získat tím výhodnější vyjednávací pozici, to ano. Ale výrazné oslabení nikoliv. Výrazné oslabení protivníka znamená nestabilitu a další nutné výdaje. Zvláště když existují další velké hrozby, například formy militantního islámu. A mohou se objevit další. Proto je více než pravděpodobné, že skutečná pravda se podobně jako mnohá tajemství druhé světové války objeví třeba až za několik desítek let. Vše ostatní slouží k přitlačení, nikoliv však zdeptání druhé strany.